header

Možnosti vyžití
Cyklistické trasy a turistické cesty v Lužických horách
Lezecké terény ve Sloupu v Čechách a ve Svojkově
Houbaření, rybolov
Vyjížďky na koních ve Sloupu v Čechách
Přírodní koupaliště Sloup v Čechách 2 km
Skalní hrad Sloup v Čechách 3 km
Bowling, squash, sauna v Relax centru Nový Bor 5 km

Stravování:

obchod ve Sloupu v Čechách 2,5 km
hospoda U Mlejna Radvanec 1,5 km 

 

Cyklistika

Pro milovníky cyklistiky se kromě krásných neznačených terénů nabízí stezky značené. Jedna označená 3056 dovede
cyklisty ze Sloupu do Nového Boru, Prysku, Kamenického Šenova, Práchně, Nového Oldřichova, Českou Kamenici
a Žandova. Napojit se můžeme přímo na rozcestí směrem na Radvanec. Pokud vyrazíme na druhou stranu dovede
nás stezka okolo hory Ortel do Lindavy a Svitavy.
Druhá značená cyklostezka číslo 3062 vede ze Skalice a Slunečné přes Pihel, Chomouty, okolo sloupské restaurace
U Sedmi trpaslíků a Lesního divadla přes Svojkov, Nové Domky až do Svitavy.

havranniskalyHavraní skály
Havraní skály tvoří skupinu sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících z nevelkého, zhruba 300 m dlouhého pískovcového hřbítku, ležícího asi 1 km severně od Radvance a 2 km  východně od Nového Boru. Vrcholky některých skal, jejichž výška dosahuje až 20 m, vystupují nad okolní stromy a umožňují výhled do okolí. Nejmohutnější a nejvyšší skála (371 m)  měla podle pověstí sloužit ještě v 17. století jako popraviště Sloupského hradu. Roku 1829 nechal hrabě Karel Kinský zpřístupnit její vrcholovou plošinu vytesaným schodištěm, které  je však dnes již ve velmi špatném stavu. Z vyhlídky na vrcholku jsou vidět lesnaté kopce v okolí Sloupu, na jihu vyčnívá Špičák u České Lípy a v dálce na obzoru táhlý Vlhošť se  špičatým Ronovem. Směrem k západu leží Nový Bor s Chotovickým vrchem, za ním Česká skála u Práchně a na severozápadě výrazný kužel Klíče. Některé věže Havraních skal  příležitostně využívali horolezci, kteří je nazývají Rozeklaná, Potupená a Půlená skála. Asi o 250 m dále k východu vyčnívá osamělá skála, zvaná Ropucha.

 

Skalní hrad Sloup
sloupvcechachNa jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad. O sloupském hradu se sice  zmiňuje řada historických pramenů, ale jeho poloha není dodnes známá. Nejspíše stál na severovýchodním úpatí skály, kde jej kromě opevnění chránily také okolní rybníky s bažinami, a kde později vznikl panský dvůr i novější zámeček. Několik středověkých staveb, jejichž zbytky se dochovaly na temeni skály, sloužilo asi jen jako úkryt ve válečných dobách. Většina ve skále vytesaných prostor pochází až z konce 17. a počátku 18. století, kdy zde byla založena poustevna, podle níž se skála nazývala Poustevnický
kámen (Einsiedlerstein). Romantickou představu skalního hradu rozvinuli teprve na přelomu 18. a 19. století místní umělci a vlastivědní badatelé.

 

 Modlivý důl
modlivydulModlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova. Skalnatá  rokle se původně nazývala Smolný důl (Pechgraben), protože zdejší uhlíři měli vedle milířů i smolné pece, v nichž vařili kolomaz. Teprve později zde vzniklo poutní místo, o jehož  původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich  lásku nepřáli. Jiná pověst vypráví, že tu jeden selský chlapec zabil svého soka v lásce.

 

 

 

Lesní divadlo
lesnidivadloLesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na Stráži, asi 0,5 km jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se  začalo v roce 1920 a v létě následujícího roku bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon (Die Versunkene Glocke). Divadlo využívalo členitý pískovcový skalní masiv, za nímž se ukrývalo zákulisí. Jeviště bylo na severní straně ukončeno asi 3,5 m vysokou válcovou věží, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Mimoto na něm byly ještě další dřevěné stavby, vzájemně propojené ve skále vytesanými průchody a tunely. V příkopu pod jevištěm bylo orchestřiště a na protilehlém svahu bylo upravené hlediště s dřevěnými lavicemi asi pro 1600 diváků. V roce 2004 bylo divadlo opraveno a konají se v něm pravidelná letní představení.